Žádný kutil, chatař, „chalupník, ale ani žádný majitel bytu se neobejde bez základních znalostí zednického řemesla. Začínáme proto dnes otiskovat seriál kapitol o nejbětnějšich způsobech stavebních prací, i zkušenosti i běžné praxe. Chceme se ovšem řídit i přáními našich čtenářů a reagovat co nejrychleji na jejich potřeby. Proto dnes uveřejňujeme program tohoto seriálu. Prosíme vás, abyste nám zaslali svoje další náměty, co byste chtěli ještě zařadit, co znát, o čem se dozvědět.

Dnes přinášíme rady. Jak připravit beton. V dalších sbornících chceme postupovat podle této osnovy:

1.  Zdění: Mícháme maltu cementovou a vápennou, poměry a zpflsob míšení. Potřebné nářadí pro zdění. Zásady zdění. Vazby cihel v rovné zdí, v rozích, připojování, pilíře apbd. Vážení zdí.
2. Omítání: Úprava zdi před omítáním. Nahození Jádra a Jeho srovnání do roviny. Co to je a Jak se dělá „štuk-. Natahování štuku. Oprava odpadlých omítek, oprava uražených rohfi.
3. Dlažby a obklady: Zhotovení podkladních betonů. Kladení dlažeb betonových, teracových, xylolitových, kamenných apod. Hmoty pro obklady. Jak obkládat stěnu. Oprava odpadlého obkladu, výměna dlaždic.
4. Izolace: Izolace proti zemní vlhkosti. Vysoušení vlkého zdiva.
5. Stavíme na zahradě: Zídku, zahradní schody, cesty na zahradě, pískoviště, skleník, plot, krb, zahradní rybnéček apod.

 

Beton

 

 

S betonem se setkáváme nu každém kroku. Je to bezesporu nejpoužívanější stavlvo, materiál, který má ve stavebnictví tak široké použití, že sí dneska už stavěni bez něho ani nedovedeme představit. A přitom od jeho objevu uplynulo sotva 100 let. Používáme ho při stavění hrází, silnic, mostě, základů, nosných i nesených konstrukcí, panelů, děláme z něj dlažby, mazaní- ny, schody, stropy a dokonce 1 krovy. Většinou se využívá jeho vynikajících vlastností, ale někdy se setkáváme též s tím. Že se betonu používá nevhodně, dokonce ke Škodě budované konstrukci.

Jaké Jsou dobré a jaké špatné vlastnosti botonu, kde ho použít a kde ne.
Největší předností botonu Je jeho pevnost, trvanlivost, jeho přilnavost k jiným materiálům, tvarová přizpůsobivost a žo tuhne ve vlhkém prostředí, i ve vodě. To jsou vlastnosti, která ho přímo předurčují k budováni konstrukci silně namáhaných, jako jsou např. základy, opěrné zdi, ve spojení s ocelovou armaturou pak pro konstrukce stropní, schodišťové apod.

Beton má však 1 některé nepříjemné vlastnosti. Příliš dobře vodí teplo a zvuk, je mlžívý (opocuje se) a betonové konstrukce se velice špatně adaptují. Proto je naprosto nevhodným materiálem tam, kde např. vyžadujeme dobrou tepelnou a zvukovou izolocl, jako např. ve zdech obytných domů, příčkách apod.
Beton se skládá z kameniva (písku a štěrku), vody a cementu.

Kamenivo 

musí být čisté, nesmi obsahovat nečistoty, jako je uhlí, škvára, sádra a slída a také jíl ve větším množství než 2-3 % váhy kameniva je  nepřípustný. Pískem rozumíme kamenivo o vellkoiítl zrn do 5 mm, štěrku od 5 mm do 25 mm u železobetonu a 60 mm u betonu prostého. Nemají se používat štěrková zrna plochá a protáhlá. Jakost betonu však závisí i na vzájemném poměru množství pisku a štěrku. Poměr písku ke štěrku má být v rozmezí 1:1 až 1:2.

Voda

v betonové směsi má dvojí poslání. Způsobuje chemickou proměnu cementu a tím tvrdnutí betonová směsi, ale přidává se i proto, uby vytvořila s cementem dostatečná množství maziva, která usnadňuje zpracovatelnost betonové směsi. Také voda musí být čistá, nesmí obsahovat látky humusovité, sírany apod. Nevhodné Jsou vody bahenní, slatinné, vody splaškové a průmyslové. Nejlépe je používat vodu z vodovodu. Zajímavým způsobem se někdy zjišťuje použitelnost vody pro beton na vesnici. Kůň prý se závadné vody nenapije. To ovšem vám doporučovat nemůžeme. Neodpovídá to normám, nehledě na to, že kdo ví, jaké chutě může mít některý kůň a také proto, že koně nemáte vždy po ruce.

Cement 

je nejdůležitějším pojivem na našich stavbách. Je to jemně mletý prásek, který po rozmícháni s vodou tuhne a tvrdne a stmeluje kamenivo. S cementem však jsou problémy. Nechci popisovat těžkosti, které vás potkají při jeho shánění, ani nemohu poradit, kdy a kde ho právě seženete (pro prodej v malém jsou určeny stavebniny, družstvo včela, jednota u další). Máte-li štěstí, že je právě na skledě, nevyberete sí pravděpodobně druh ani třídu cementu, který byste potřebovali, ale vezmete, co je. Jo ovšem chyba, jestliže každý druh a třídu cementu zpracováváte stejně.

Na co se nejběžnější druhy cementu hodí? Druh a třída cementu je vždy vyznačena na pytli jednak slovně, jednak barvou tisku. Portlandský cement má tisk černý, železoportlandský zelený.

 

Připravujeme beton

 

 

Předpokládejme, že potřevujete jen malé množství betonu a že ho musít vyrobit jen nejběžnějším nářadím, tedy žádnou míchačkou, jen s pomocí lopaty, konve u trochy fortele.

Nejdříve půjde o přípravu místa, kde budete beton míchat. Nepodceňujte to. Budete-li míchat beton na hlinité půdě, která použitou vodou zbahní, pak při přahazování se nutně dostane do betonu příměs, kterou tam vůbec nemůžeme potřebovat.

Nejlépe síi osvědčuje dřevěná podložka ze starých tlustých prken, přibitých na krátkých trámcích. Dobře poslouží tabule nebo betonová mazanina na dvorku.

Potom musíme mít odměrku na cement, na štěrk a písek. Zpravidla používáme zednického náčiní - lžíce, naběračky, lopaty, kolečka apod. (Na obrázcích uvádíme jejich přibližný obsah.) Kolik kilogramů cementu má přijít na jeden kubický metr štěrkopísku je určeno normou. V běžné praxi však nejčastěji využíváme skutečnosti, že se cement dodává v padesátikilových pytlích a proto v našem článku uvádíme přibližné množství písku, štěrku a vody na jeden pytel cementu. (značka betonu např. B135 kp/cm2 a je k použití např. na nosné železobetonové konstrukce.)

Odměřený písek smísíme se štěrkem a tuto smés rozprostřeme do jedné poloviny podlážky tak, aby uprostřed vznikl důlek. Do důlku nasypeme odměřené množství cementu. Aby se cement nerozprašoval, nahrneme na něj z okrajů štěrkopísek. 

Směs mísíme za sucha. Dva pracovníci se postaví proti sobě a lopatou přehazují směs na volnou půlku podlážky a pak znovu na původní místo a ještě jednou vedle. Po tomto trojím přehozeni bývá zpravidla smés štěrkopísku s cementem dobře promísena. Pak je třeba směs zvlhčit. Opět se třikrát přehazuje a přitom se kropí vodou z konve. Směs musí být stejnoměrně zvlhčena. Muslto dát pozor,  abyste nedali příliš mnoho vody. Pak by nezbylo, než znovu přidat štěrkopísek a cement.

A nakonec Jednu zásadu: Vždy dělejte jen takové množství betonu, které stačíte za jednu hodinu zpracovat. Nezapomeňte, že hotová směs začíná za půl hodiny po zvlhčení tuhnout, žádné pozdější „kříšení” betonově směsi přidáváním vody proces tuhnutí nezpomalí. Vede to jen ke zhoršeni kvality betonu; nikdy ho pak již nemůžeme použít na namáhanou konstrukci.

(UDĚLEJ SI SÁM 1970)